Více než polovina Čechů se nevěnuje žádné sportovní aktivitě. S věkem takových lidí přibývá, ale i ve věkové skupině 15–24 let jde o více než třetinu. Zásadní jsou regionální rozdíly – nejvíce aktivních lidí žije v Praze, naopak Karlovarský kraj a Vysočina zaostávají. Ukazují to data společnosti NADA Research.

‍

Více než polovina Čechů (51 %) neprovozuje žádnou sportovní aktivitu. Ukazují to data společnosti NADA Research, která pravidelně monitoruje pohybové návyky české populace. Méně aktivní jsou ženy – nesportuje 54 % z nich, zatímco u mužů je to 48 %.

‍

Odborníci upozorňují, že absence pravidelné fyzické aktivity představuje významný rizikový faktor pro řadu zdravotních komplikací často souvisejících s obezitou, kterou v Česku vykazuje téměř 30 % populace. Na nedostatek pohybu se navíc mnohdy vážou i další nezdravé návyky. „Z našich dat vyplývá, že lidé, kteří nesportují, méně dbají i na další aspekty zdravého životního stylu. Naopak ti, kteří sportují pravidelně, se častěji zajímají i o zdravou stravu a celkovou kondici,“ říká Stanislav Radocha, analytik společnosti NMS.

‍

Mladí Češi nejsou tak aktivní, jak by se čekalo

‍

Obvykle platí, že s věkem ubývá lidí, kteří sportují, o to více alarmující je, že už ve věkové skupině 15–24 let se žádné sportovní aktivitě nevěnuje více než třetina dotázaných.

‍

S rostoucím věkem se podíl neaktivních osob dále zvyšuje – mezi lidmi nad 45 let je sportujících menšina. Na úroveň fyzické aktivity mají vliv různé faktory, jako je zdravotní stav, pracovní vytížení nebo osobní motivace.

‍

‍

Praha vede, Karlovarský kraj zaostává

‍

Velké rozdíly existují i mezi jednotlivými regiony. Nejvíce sportujících je v Praze (57 %), nejméně v Karlovarském kraji (40 %) a na Vysočině (41 %). To představuje výrazné rozdíly v rámci jedné země.

‍

„Za nižší mírou sportovní aktivity v některých regionech může stát více faktorů,“ komentuje výsledky Stanislav Radocha. „Například Karlovarský kraj patří dlouhodobě mezi strukturálně nejslabší v rámci České republiky, takže nedostatek sportu může souviset spíše se socioekonomickými faktory. Jinde může hrát roli menší sportovní komunita nebo horší dostupnost sportovišť.“

‍

‍

Bohatší lidé sportují více, ale není to jen o penězích

‍

Analýza potvrzuje, že vyšší příjmové skupiny jsou v pohybu aktivnější. „Důvodem může být i finanční náročnost některých sportů, jako je například lyžování nebo návštěvy fitness center. Na druhou stranu mezi nejpopulárnější aktivity patří turistika a plavání, které lze provozovat s minimálními náklady,“ uvádí Martin Chalupník, ředitel společnosti NADA Research.

‍

Individuální sporty, jako cyklistika, fitness a běhání, jsou mezi Čechy nejoblíbenější. Naopak týmové sporty ztrácí na popularitě – například fotbal je až na 11. místě s pouhými 7 % aktivních hráčů, florbal dokonce jen se 4 %.

‍

‍

Výsledky ukazují, že v Česku stále přetrvává problém s nedostatkem pohybu, zejména mezi ženami, mladými lidmi a obyvateli některých krajů. Ačkoli některé sporty mohou být finančně náročnější, existuje řada možností, jak se hýbat i bez vysokých nákladů.

‍

Metodologie

‍

Zpráva vychází z Národních dat, která vznikla online dotazováním na Českém národním panelu. Jedná se o kontinuální sběr dat po 6 měsících, přičemž data použitá v této tiskové zprávě jsou za 2. pololetí roku 2023 a 1. pololetí roku 2024. Celkem vzorek zahrnuje 10112 respondentů, kteří proporčně reprezentují českou internetovou populaci nad 15 let podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje, velikosti místa bydliště a socioekonomické klasifikace. Z nich 4795 neprovozuje aktivně žádný sport.